"Dobré pivo vaříte, páni milí rakovničtí..."

Rakovničtí vařívali od nepaměti pivo dvoje: bílé - pšeničné a černé - ječné. Pšeničné bylo bledé a říkalo se mu také bílé. Bylo řízné, sladší chuti. Často se po něm vařilo ještě pivo řídké. To se ve zbylém mlátě nechalo více sladiny, aby po dalším kvašení ještě vzniklo jakési slabé pivo. Bylo určeno hlavně čeledi a chudým lidem.

Po čase bylo jeho vaření zakazováno, aby nesvádělo nepoctivé pivovarníky k „lehčení“ veškerého piva. Vedle toho rakovničtí vařili pivo z ječmene, přidávali do něj hojně chmele, nechávali je dlouho ležet a říkali mu odtud pivo ječné, „černé“ nebo staré. Bývalo lehčího rázu, chuti nahořklé, vyživovalo skrovněji, ale „čistilo“ krev. Oboje rakovnické pivo bylo silné, sytící, opojné, což mu zjednalo onu výbornou pověst.