Roku 1489, za Jindřicha z Kostelce, byl Černý Kostelec povýšen na městečko s některými právy a výsadami, mezi něž patřilo i právo várečné. Roku 1558, kdy zdejší panství koupili Smiřičtí, již v Kostelci fungoval panský pivovar, sladovna a v blízkosti i chmelnice. Po bitvě na Bílé hoře převzal Kostelec Albrecht z Valdštejna a od něj roku 1623 získal městečko i s pivovarem a sladovnou Karel z Liechtensteinu.

Třicetiletou válku přežilo městečko i pivovar téměř bez úhon, ale rozsáhlý požár roku 1657 zasáhl velkou část Kostelce i s pivovarem. Výroba byla brzy obnovena a rekonstrukce pivovaru po požáru pomohla ke jejímu dalšímu zvyšování.

Za doby Marie Terezie savojské, v letech 1712 - 1772, panství prosperovalo a došlo k přestavbě zámku. Zároveň stoupla poptávka po pivu, kterou pivovar přestával pokrývat i při plném provozu. Nepomohlo ani zřízení dalšího sladového humna v zahloubeném přízemí v sýpce pod hospodářským dvorem.

Další ničivý byl požár roku 1836, kterému podlehla velká část hospodářského dvora zároveň s pivovarem a vinopalnou. Pivovarský provoz při dvoře už nebyl obnoven v celém rozsahu a pod sýpkou se začal stavět nový pivovar, který byl kapacitou navržen jako největší v Kouřimském kraji.

V 80. letech 19. století měl pivovar v nájmu Jindřich Oesterreicher a od roku 1883 zde sládkoval Václav Budil. Za jejich éry přesahoval pivovar roční výstav 20 000 hektolitrů a ke konci 19. století dosáhl své maximální kapacity. V letech 1896 - 1898 prošel pivovar velkou rekonstrukcí. Byl instalován parní stroj a parostrojní zařízení, varna zvýšila kapacitu na 72 hektolitrů a před I. světovou válkou dosahoval výstav 25 000 hektolitrů.

Válečná léta znamenala citelné snížení výroby a nedostatek surovin. Rekonstrukcí dosažená maximální kapacita 30 000 hl byla využívána často pouze z pěti procent, ale pivo se vařit nepřestalo.

V roce 1924 prodali Lichtensteinové pivovar nově ustanovené akciové společnosti Hostinský pivovar a sladovna v Kostelci nad Černými lesy, jejímiž akcionáři byli vesměs hostinští z okolí, čímž měl pivovar zajištěn odbyt. Výstav brzy dosáhl předválečné úrovně a za provozu byl postupně modernizován. V letech 1931 �1932 proběhla kompletní rekonstrukce varny, která pak sloužila až do ukončení provozu pivovaru.

Pivovarský areál tvořily tři bloky budov do písmene U, otevřeného do dvora k oktagonálnímu mlatu, ve kterém byl instalován horizontální žentour. V čelním průjezdném křídle byly situovány bytové jednotky a správní oddělení, část suterénních humen, které navazovaly na spilku. Na pravé straně průčelí tvořil dominantu hvozd, ke kterému přiléhalo sladovnické křídlo s humny, valečkou a půdami. V pozdější době byly k tomuto křídlu přistavěny provozy bednárny a stáčírny. Na čelní křídlo z levé strany navazoval provoz varny s kotelnou a komínem, který tvořil dominantu levé části čelního křídla. Za vanou navazoval prostor dvojice chladících štoků v podstřešním prostoru, pod nimi spilka a v suterénu ležácké sklepy. Závěr křídla tvořila rozměrná lednice, ze které byly zásobovány ledem i hostince.

Druhá světová válka způsobila nedostatkem výrobních surovin zastavení provozu v roce 1945 a po válce se akciová společnost Hostinský pivovar a sladovna dostala pod státní správu.

1. ledna 1949 byl pivovar zestátněn a o rok později z něj byl vytvořen komunální podnik Pivovar města Kostelce nad Černými lesy. Od roku 1951 pivovar patřil pod národní podnik Středočeské pivovary a o dva roky později pod národní podnik Polabské pivovary. Rokem 1958 se stal pivovar opět součástí Středočeských pivovarů, národního podniku se sídlem ve Velkých Popovicích.

V roce 1951 převzal sládkování v Kostelci František Bílek, který se ve zdejším pivovaře vyučil a za války získal praxi jako totálně nasazený v německých pivovarech. Díky jeho schopnostem a novým technologickým zařízením, jako umělé chlazení spilek a ležáckých sklepů, se kvalita černokosteleckého piva stala vyhlášenou v celém kraji. Vrůstající výstav v roce 1968 přesáhl 50 000 hektolitrovou hranici.

Ještě v roce 1968 se černokostelecký pivovar stal samostatným závodem a proběhla rozsálá investice do modernizace výroby. Došlo k výměně dřevených ležáckých sudů za ocelové tanky, byla nainstalována myčka sudů a proběhla výměna dřevěných transportních sudů za hliníkové. Přestože pivovar prošel touto modernizací a o pivo, zejména lahvové, byl velký zájem, byl provoz shledán - pravděpodobně účelově - prodělečným a jeho výroba měla být postupně utlumována. Byla zrušena stáčírna, ale pivovar vařil dál.

V polovině 70. let 20. století nestačily pivovary v českých zemích pokrývat poptávku. Černokostelecké pivo se ze sklepů převáželo do Velkých Popovic, kde se filtrovalo, stáčelo a expedovalo. I přes složitý převoz piva z Kostelce, kdy se vařilo pouze světlé osmistupňové a desetistupňové pivo, byl v roce 1977 zaznamenán nejvyšší výstav, který činil 62 650 hektolitrů. V roce 1986 z důvodů velké poruchovosti varny byl její provoz postupně odstavován. Aby bylo využito volné kapacity spilky a sklepů, byla zde dovážena velkopopovická mladina.

3. června 1987 byla v Kostelci svařena poslední várka. Spilka a sklepy sloužily pro potřeby velkopopovického pivovaru do konce roku 1992. Roku 1994 ukončila provoz i sladovna a jediným fungujícím provozem byla prodejna piva a pivovarských suvenýrů.

Pivovarské objekty se sladovnou převzalo město a objekty chátraly.

V roce 2001 dostal tradiční pivovarský pozdrav "Dej Bůh štěstí" nový význam. Přesně tak se jmenuje společnost s ručením omezeným, která se rozhodla vrátit Kostelec nad Černými lesy na mapu pivovarů České republiky. V pivovaru vzniká rozsáhlé pivovarské muzeum s původním strojním vybavením. Mezi nejzajímavější exponáty patří například měděná dvojitá varní garnitura s transmisním pohonem, chladící štoky, funkční parní stroj, funkční chladící čpavkové kompresory a stovky dalších strojů a exponátů. Celková výstavní plocha je asi 4000 m2. Další neméně důležitou součástí expozice je komplexní zmapování pivovarské a sladovnické výroby v České republice a rozsáhlá databáze těchto údajů. Na konci exkurze na návštěvníky čeká pivovarská restaurace ve stylu první republiky. Samotná výroba piva by se měla rozběhnout do konce roku 2016.