Technická památka Parostrojního pivovaru v Lobči u Mšena je svědkem pětisetleté tradice vaření piva na Kokořínsku. První písemná zmínka o pivovaru je ale z roku 1586 a renesanční jádro stávající stavby bylo vybudováno kolem roku 1600.

Původní řemeslný vrchnostenský pivovárek rodu Věžníků byl v letech 1894 až 1897 nákladem JUDr. Rudolfa Cicvárka přestavěn v parostrojní provoz proslulým pivovarským inženýrem Josefem Rosenbergem. Zlatá léta zažíval podnik jako akciová společnost počátkem 20. století a za dobrého jihočeského sládka Josefa Tománka roční výstav dosahoval 10 tis. hl.

Proslulé tehdy v kraji byly především jeho tmavé lobečské speciály jako 18° Porter či bavorský ležák. Od roku 1927 byl lobečský pivovar v majetku Společenského pivovaru z nedaleké Podkováně. K zastavení výroby došlo ve válečném roce 1943, roku 1948 podlehl zrušený pivovar národní správě ale ještě počátkem roku 1951 byla v provozu podkováňská stáčírna. Od roku 1956 využíval areál jen obchod ovocem a zeleninou a následně dlouhá léta státní statek. Polistopadoví vlastníci dokonali těžkou devastaci opuštěného areálu vandalskou demolicí částí budov. Od roku 2007 je areál v majetku architektonické platformy RIOFRIO a postupně probíhá příkladná stavební obnova a oživování pivovaru jako turistické atraktivity Kokořínska. Roku 2009 prohlásilo Ministerstvo kultury pivovar památkou, v roce 2013 se stal součástí Evropských stezek průmyslového dědictví (ERIH).

Záchrana, obnova a zprovoznění pivovaru byly na podzim roku 2015 oceněny prestižní památkářskou cenou Patrimonium pro futuro a Česká komora architektů nominovala stavbu na udělení přední evropské ceny za architekturu Mies van der Rohe Award 2017. Práce v uplynulých letech v rámci řady drobných projektů podpořilo také Ministerstvo kultury, Středočeský kraj, MAS Vyhlídky a EU (SZIF).

Znovuobnovený pivovar byl slavnostně požehnán mělnickým Saletinem páterem Jackem v sobotu 30. května 2015.