Jak už to tak bývá,většina mikropivovárků vzniká z čirého nadšení. Pokud chodíte na pivko a ono Vám nechutná, máte dvě možnosti. Buď přestanete pivo pít (hrozná představa),nebo se ho naučíte vařit doma. Návodů na domácí vaření je spousta. Receptů je také přehršel. Stačí dva hrnce, plotýnkový vařič, cedník, lednice a obrovské pochopení manželky. Zrozva tak jsme začali my. Na plotýnkách v hrncích, míchání vařečkou a kvašení piva v lednici. 

Chtělo by to malinko vylepšit. Jenže jak na to a kdo s tím pomůže... Zase jen a jen kamarádi. Ing Jan Dvořák, vynikající konstruktér.. Dalo se pár prvně doma uvařených piv (mimochodem takhe zpětně se divím,že jsme je vypili :-)) ), daly se hlavy dohromady a vznikl Sputnik. To byl páni technologický vzestup... Tehdy jsme zjistili,že i na podomácku vyrobeném zařízení se dá vyrobit skutečně výtečné pivo. No a taky jsem zjistil,že teoretické i praktické znalosti mé ženy začínají převažovat ty mé. 

Možná v té době jsme prvně zapřemýšleli,že by nebylo špatné začít se tomuto úžasnému koníčku věnovat víc. Vaření jde lépe a lépe. Zlomový bod nastává přii várce,která prvně uzrála v opravdovém KEG sudu :-) . A jak to tak bývá..chce to modernizaci. Opět se daly hlavy dohromady a nad sklenkou (možná byly dvě) tentokrát už povedeného pivka,se začal rodit Sputnik II 

Říká se,že s jídlem roste chuť... tady to platí dvojnásobně. Je definitivně rozhodnuto. Chceme vlastní minipivovar. Začíná neuvěřitelný kolotoč všech možných povoleních, razítek, poplatků, zákazů a příkazů :-) Každý Pivovar má svého sládka.. My máme paní sládkovou. A tak se naše vrchní sládková Lucka učila vařit ve Frýdlantském zámeckém pivovaru. Dnes vládne rukou pevnou minipivovaru Skalickému.